DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

První pomoc při uštknutí

ZÁSADY PRVNÍ POMOCI PŘI UŠTKNUTÍ JEDOVATÝM HADEM

PRVNÍ POMOC
Postiženého je třeba zklidnit. Celkově je možno, zvláště při velkém vyděšení nebo
hysteroidních projevech, podat sedativa, nejlépe benzodiazepiny (Diazepam 5 mg). Při
bolestech, které mohou být lokálně značné, se aplikují analgetika. Je třeba opatrnosti
při podávání silných analgetik (opiátů) u pacientů exponovaných neurotoxinu pro
možnost potenciace vlivů obleňujících dech. Z důvodů potlačení funkcí krevních
destiček je zakázáno podávat salicyláty (Acylpyrin, Anopyrin, Aspirin...)
Končetina se imobilizuje pomocí dlahy a pružného obinadla. Turniket (zaškrcení)
způsobující zástavu žilního proudění nebo dokonce omezení tepenného přívodu je
naprosto nepřípustný. Dříve používaný turniket má způsobit pouze blokádu
lymfatickou, ale ani ten se již nedoporučuje.
Místo uštknutí se nerozřezává, nevysává, nevypaluje ani jinak specificky neošetřuje.
Okolí vpichů se pouze lokálně desinfikuje a rána překryje sterilním mulem.
Je důležité zjistit čas uštknutí, druh, pokud možno latinský název hada, jeho
velikost a další informace vypovídající o závažnosti intoxikace.
Pokud nedochází k rozvoji celkových příznaků intoxikace, je možno podávat nápoje,
podání kávy (kofeinu) nebo alkoholu není vhodné.
Pokud lze, aplikují se kortikosteroidy (hydrokortison nebo metylprednisolon). Protože
hadí jed je směsí desítek až stovek typů cizorodých bílkovin, hrozí projevy
přecitlivělosti. Současně je využíváno stabilizačního účinku kortikosteroidů na
buněčnou membránu a buňku samu a jejich účinku antiedematózního.
Tato nespecifická a antihistaminová terapie se doplňuje podáním kalcia, nejlépe
v antihistaminické formě (Methiaden-Calcium Spofa), případně antihistaminikem
samostatným.
Při vzniku anafylaktického šoku se postupuje obvyklým způsobem (adrenalin a další
antihistaminická terapie, podpora dýchání...).
Při zásahu oka tak zvanými plivajícími kobrami, např. kobrou černokrkou (Naja
nigricollis) se provádí výplach borovou vodou, fyziologickým roztokem nebo
mlékem. Pro velkou bolestivost je vhodná aplikace lokálního anestetika do
spojivkového vaku. Zásah oka toxinem může znamenat i celkovou intoxikaci, pacienta
je nutno observovat.
Transport postiženého se suspekcí intoxikace je prováděn vleže na oddělení schopné
zajistit nebo vyřešit závažné celkové projevy jako ventilační insuficienci, těžkou a
necharakteristickou poruchou hemostázy a oběhové selhávání. Je-li podezření na
intoxikaci sporné, není lokální ani celková reakce, od uštknutí uběhla doba řádově v
desítkách hodin, je postačující umístění pacienta na standardní oddělení k vyšetření a
observaci.
Doporučuje se případ konzultovat s TOXINOLOGICKÝM CENTREM za účelem
dalšího postupu, případné hospitalizace a specifické imunoterapie.

 

 

Toxinologické centruM KAR VFN

 
vedoucí lékař:MUDr.Jiří Valenta  
toxinologický poradce: Prof.MUDr.František Kornalík,DrSc.

           

 

   

V případě otravy živočišnými jedy by kontakt na Toxinologické Centrum měl být správně prováděn po ose:           

                 POŠKOZENÝ

     

 

 
  Záchranná služba  

tel: 155

 

 
       
  Toxikologické informační středisko Kliniky nemocí z povolání 1.LF UK   tel: 224919293  
       
  TOXINOLOGICKÉ CENTRUM VFN   tel: 224962244  
         

Toxinologické centrum VFN při Klinice anesteziologie a resuscitace VFN a 1. LF UK bylo ustaveno v roce 1993 se schválením MZ ČR jako Toxinologické centrum pro ČR, tj. konzultační a léčebné místo k řešení případů intoxikace živočišnými toxiny, především po uštknutí jedovatými hady. Při jeho založení bylo využito klinických zkušeností pracovníků kliniky s erudicí řešení kritických stavů a možné úzké spolupráce s toxinologem. Náplní činnosti toxinologického centra je:

 
   
v Stanovit konzultačně pravděpodobnost nebezpečnosti po kontaktu s možnou intoxikací jedovatým živočichem.  
     
v Provádět konzultace léčebných postupů při suspekci nebo reálném poškození pacienta jedovatým živočichem.  
     
v Vyžaduje-li to stav pacienta a souhlasí-li ošetřující lékař, hospitalizuje pacienta na lůžku resuscitačního oddělení KAR VFN nebo alespoň v rámci téže nemocnice.  
     
v Po skončení akutní fáze intoxikace doporučuje další postup ošetřujícímu lékaři.  
     
v Snaží se udržovat a obnovovat v rámci možností depo antisér proti jedům tropických jedovatých hadů pro ČR. Tato antiséra postupuje po eventuelní dohodě  ošetřujícímu lékaři postiženého.  
     
v Tato činnost je prováděna pro celé území České republiky, výjimečně i pro Slovensko.  
     

Toxinologické centrum VFN má k disposici omezený sortiment polyvalentních antisér, kterým se snaží obsáhnout spektrum možné intoxikace jedem většiny u nás chovaných jedovatých hadů.

Nákup nových antisér je však v současné době velmi obtížný až prakticky nemožný, některé firmy ruší výrobu, pro jiné není prodej malé kvantity natolik lukrativní, aby obchod provedly. Uvedený problém se netýká pouze naší republiky, dle ústních sdělení některých předních toxinologů, postihuje v současné době i ostatní evropská toxinologická centra. 

 
   
Současně upozorňujeme na fakt, že léčba intoxikovaných není ve všech případech nutně vázána na podání antiséra. Mnohdy je zvládnutelná symptomaticky, což vyžaduje komplexní klinický přístup a zkušenost.  
 

Text a fotografie použity z KARIM VFN - Toxinologické centrum 

http://www.kardioanestezie.cz